Skončila sezóna lomnického družstva mužů. Jaká byla? Takovou otázku si kladu sám. Myslím, že jsme ukázali, že dovedeme porazit těžké soupeře nebo s nimi hrát aspoň vyrovnaně, ale v rozhodujících okamžicích sezony nám bohužel chybělo štěstí, sebevědomí a bojovnost.
Ty jsi letos odehrál za Lomnici 38 zápasů a nasbíral 51 bodů za 31 branek a 20 asistencí. Jak jsi sám se sebou spokojen? Na to se odpovídá těžce. Samozřejmě každý gol potěší, ale mrzí mě, že jsem nedokázal rozhodnout v těch nejdůležitějších momentech sezony, i když jsem mohl.
Vím, že máš ty nejvyšší cíle a že jsi z letošního neúspěchu velmi zklamaný. Co udělat proto, aby za rok bylo lépe?
Co se týče nás mladých hráčů, tak je potřeba abychom na sobě více zapracovali a sbírali zkušenosti. Jinak určitě zlepšit partu se staršími. Myslím, že jsme trochu separovaní "mlaďasové" a "starší hráči"...Na tom se pak podepíše horší týmový výkon.Letos jsi nastupoval ve třech soutěžích. V KPPM, KLM Liberec Lig juniorů za HC Krkonoše. Můžeš tyto soutěže porovnat? Juniorský hokej je trochu jiný, zvlášť v lize. Velká většina hráčů je na velice dobré fyzické úrovni. Hra je hodně rychlá, plná soubojů, každá chyba je znát. Odehrál jsem zhruba jen čtvrtinu všech zápasů a například proti Hradci Králové jsem si moc neškrtl, ale když byl soupeř hratelnější, tak mě to bavilo asi ze všech soutěží nejvíc. V seniorských soutěžích se tomu nejvíce podobalo KPPM. Hlavně když jsme hráli s těmi nejlepšímy týmy soutěže. V seniorské kategorii nemá poblázněný junior co dělat. Hokej je pomalejší, ale jsou tam velmi znát zkušenosti. Je ale pravda, že v této lize byly některé zápasy hodně rychlé. No a KLM Liberec jsme hráli v podstatě s loňským juniorským týmem Lomnice. Zápasy nemají extra tempo. Například VTJ nám dělalo velký problém svým "profesorským" stylem hry. Ale když jsme na někoho "vlítli" už od začátku, tak jsme dokázali i soupeře dostat do úzkých viz Česká Lípa. Každý byl hratelný, ale chyběla nám celkově zkušenost a vyhranost na této úrovni.
Při posledních utkání se na tribunách začínají objevovat mladí hokejisti, kteří Vám fandí a možná mají ve Vás i své vzory. Chodil jsi jako malý na hokej a na koho si pamatuješ? Zhruba od 10-ti let jsme na hokej občas chodili. Stáli jsme vždy za soupeřovou brankou a pokřikovali na brankáře. Pamatuji se ještě na jeden zápas pana Václavce, Martince, Nováka, Pospíšila. To už je ale dávno. Jinak z dřívější doby na Čičmance, Němce, Jankových a další...
Byl jsi vždy jedním z hráčů, kteří byli poctivý všude, ve škole i ve sportu a tomu také odpovídali tvé sportovní i studijní výsledky. Poraď mladým hokejistům, jak skloubit, školu, sport, zábavu? Škola je důležitá a u každého idividuální věc. Někomu jde líp a někomu hůř. Ale musí se tam chodit. Pokud vás po škole baví sportovat a chcete zábavu, jděte hrát hokej, tam naleznete obojí. Zabijete dvě mouchy jednou ranou a můžete se zase věnovat škole.
V současnosti končíš střední školu a míříš na vysokou školu. Vybral jsi si nezvyklý obor, nanofyziku. Můžeš nám přiblížit čím tě učaroval? Je to něco nového. Matika, fyzika, chemie mě baví. Chtěl bych jednou dělat něco užitečného a zkvalitňování materiálů pro všední život mě přijde jako dobrá volba.
Na ledě tě můžeme vidět i v pruhovaném. Proč jsi se rozhodl pískat a jak tě to baví, případně čeho by jsi chtěl dosáhnout v pískání? V pískání nemám žádné cíle. Spíš to beru jako brigádu, při které si zabruslím.
Vím, že tvé sportovní srdce je upsáno Lomnici. Čeho by jsi chtěl dosáhnout s Lomnicí. Máš sportovní ambice na vyšší soutěž? V první řadě bych chtěl za rok vyhrát titul. A až my "mlaďasové" dorosteme a pokud na to budeme mít výkonostně, tak se poprat o druhou ligu a udržet se tam aspoň 2 roky. Vím, že to neni lehký cíl, proto bych to nechtěl za každou cenu. Ale s týmem který bude šlapat, bojovat a bude mít týmovýho ducha.